Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta po bazarech

17. 3. 2010

V roce 2009 zastupitelstvo JMK "přikleplo" Městu Velké Pavlovice dotaci 250.000,-Kč na nákup dopravního automobilu pro jednotku SDH. Město musí však ještě dodat 30%, což je 108.000,-Kč. Není tedy nic jednoduššího koupit takový speciál hotový. Problém je ale ten, že on jaksi nikdo takové auto v celé republice neprodává.

Požádali jsme tedy o vyjádření několik firem, které se zabývají přestavbami požárních vozidel, co by stála nejlevnější varianta přestavby červené dodávky pro devět lidi na požární speciál. (Ten musí mít zvukové a světelné výstražné zařízení s platnými certifikáty a homologacemi, navíc musí být toto zařízení montováno odbornou firmou, polepy dle vyhlášky tj.bílý pruh s reflexními prvky na červeném autě, vysílačka aj.) Na naši žádost o vyjádření nezareagovala ani jedna firma, páč mají asi práce plno. Přesto jsme jednu firmu na severu Moravy v nejmenované obci navštívili. Vzhledem k nízké pořizovací ceně se však asi není možné do "firemní" přestavby auta pouštět. Vzali jsme to tedy za jinou nit. V bazaru vyhlédneme auto, firma co montuje vysílačky namontuje vysílačku, firma co montuje maják namontuje maják, firma co lepí polepy nalepí polepy a  my si koupíme už hotový požární automobil, který bude mít v tech. průkaze "požární speciál". Zbývá nám jediné, dohodnout se s autobazarem, aby nám to všechno nechal udělat :-)))

Včera jsme vyjeli brzy ráno, v první destinaci (jak nám to hlásila skvělá navigace Jendy Hrabala) jsme byli v 9.00. Autobazar v  Lubeneci, několik desítek kilometrů za Prahou měl ve svém arzenálu obsahovat jedno auto s místy pro sezení 8+1. Po prohlídce jsme byli z auta nadšeni. Je krásně udržované, nerezne, kola se točí a volant také. Navíc v kufru náhradní pneu, centrální zamykání, klima a topení rozvedeno až dozadu. V autě se vozili jenom lidi a žádný materiál. Trošku nám vadí menší zavazadlový prostor, kam potřebujeme dostat čerpadlo. Po prohlídce frčíme zpět na Prahu.

Asi po hodině bloudění po Praze se skvělou navigačkou (od Jendy Hrabala), zastavujeme u dalšího bazaru. 9místné auto však nikde nevidíme a tak se dotazujeme prodejce, od kterého bych si já osobně nekoupil ani betonové sloupky do základů, kdeže auto je. "Není! Ale mám za parádní cenu stříbrné!" , hlásí prodejce.  Co možná nejrychleji jsme se zdekovali a po nastavení suprové navigace (od Jendy Hrabala) jsme jeli dál. 

Tam "dál", kam jsme dojeli, měli trošku jiné auto než jsme chtěli, ale když už jsme po tom "Práglu" frčeli, tak jsme koukli i na něj. Toto vozítko bylo za podobnou cenu jako to v Lubenci, nákladový prostor perfektní - veliký, do hloubky kolem metru a půl. Bohužel stav auta odpovídal firemnímu autu, se kterým jezdil kdo měl ruky, nohy a vozil co se vozit dalo.

Další bazar s vyhlédnutým autem byl na mapě asi tak 2 cm za Nymburkem. Na místě jsme byli se skvělou navigačkou (od Jendy Hrabala) co by dup. Auto Ford Tranzit cosi 280, jsme prohlédli a uznali jsme, že auto Ford Tranzit cosi 300 z Lubence bude skrz vyšší číslo asi o něco lepší. Od prodejce jsme zjistili, že je 280 o kousek kratší než 300. Jinak taky celkem solidní auto.

Při cestě zpět jsme se zastavili na obídek v jednom motelu, kde bylo všude dokola velkým písmem napsáno, ať parkují návštěvníci s auty uvnitř ve dvoře. Nejsme žádní troubové a víme přeci kde parkovat můžeme. Tak jsme zůstali před motelem. Když jsme vcházeli do motelu, tak pod tím upozorněním (že se má parkovat ve dvoře) byl dodatek, že se před motelem vykrádají auta. Rychle jsme utíkali schovat skvělou navigačku (od Jendy Hrabala), aby jsme mu nemuseli kupovat ještě lepší. Poté jsme roztočili kola auta a ta se zastavila až doma. Vlastně u Jendové garáže, díky skvělé navigačce. 

 

Náhledy fotografií ze složky Prohlídka auta pro 9 osob